Když jsem přečetla několik vtipných komentářů o situaci v Náměšti na Hané, zasmála jsem se u události na facebooku Kurz nevhodného procházení hendikepovaných kolem malých dětí Dokonce jsem jeden jakoby vtipný příspěvek sama napsala. Pak jsem o tom přemýšlela a došlo mi, že tohle přece nemůže pomoct. Neznám nikoho z Náměště osobně, a tak nemůžu soudit nikoho od tam. A nikdo z Náměště zřejmě nezná nikoho s postižením.  A v tom to vězí.

Obávají se něčeho, co neznají.  Přemyšlejí o tom, že když se náhodou potkají u dětského hřiště s někým hendikepovaným, ohrozí to správný vývoj jejich dítěte.
Ano, hendikepovaní vypadají neobvykle. Zkroucené nebo chybějící končetiny přitahují pohledy.
Neznalost však zůstává.
S ní můžeme bojovat každý.  Každý si může něco přečíst, s někým se potkat. Něco udělat proto, aby se nebál nového souseda.